Závoj (ptáci)

Závoj je vějířovitě uspořádané peří na obličeji některých ptáků, především sov. Závoj sovám pomáhá v nasměrování zvuku k uším, k čemuž pomáhají zvláštní svaly v oblasti obličeje. Pohyby závojového peří byly přirovnávány k zaostřování světlometu ve tmě.^[1] Není známo, do jaké míry mají sovy kontrolu na nasměrováním závoje.^[2] Obecně platí, že striktně noční druhy sov mají větší závoj než sovy lovící částečně za soumraku nebo ve dne.^[1] Zástupci tzv. rybích sov (mj. Ketupa sp.) nemají závoj oproti ostatním druhům sov dobře vyvinut. Tyto sovy, které loví především ryby, používají k lovu především svůj zrak, což naznačuje, že závoj nemá vliv na zlepšení zrakových schopností sov.^[3] Studie z roku 2022 našla spojitost mezi velikostí závoje sov a délkou hřebínkování letek, které bývá u sov spojováno s tichým letem. Autoři výzkumu z této spojitosti vyvozují, že čím má sova lepší sluch, tím má tišší let.^[4]

Hlava kalouse ušatého se závojem z bledě bílého peří s tmavými okraji

Stavba vnitřního ucha teropodního dinosaura Shuvuuia z čeledi Alvarezsauridae se nápadně podobá stavbě vnitřního ucha sovy pálené.^[5] Následkem toho se občas objevují spekulace, že příbuzný dinosaurus Mononykus z téže čeledi měl péřový závoj.^[6][7]