Za svobodu národa

Za svobodu národa je československé romantické válečné drama z roku 1920 režiséra Václava Binovce. V němém černobílém snímku odehrávajícím se během první světové války hrají v hlavních rolích V. Ch. Vladimírov a Suzanne Marwille. Ve filmu se objevilo několik předních českých politiků té doby, včetně Karla Kramáře,^[1] prvního premiéra Československa. Film měl premiéru 28. října 1920.

Za svobodu národa
Země původu	Československo Československo
Jazyk	němý film s českými titulky
Žánry	němý film filmové drama
Režie	Václav Binovec
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Suzanne Marwille Marie Ptáková Václav Vydra Ladislav Struna Jan W. Speerger
Kamera	Alois Jalovec Otto Heller Svatopluk Innemann Václav Münzberger Jindřich Brichta
Střih	Jindrich Brichta Otto Heller Svatopluk Innemann Alois Jalovec Václav Münzberger
Architekt	František Josef Leopold
Výroba a distribuce
Premiéra	1920
Za svobodu národa na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Po vyhlášení odvodu v roce 1914 je student Jiří Voldán povolán do rakousko-uherské armády na východní frontu k boji proti ruské armádě. Zběhne k Rusům a je zraněn v bitvě. Při zotavování v nemocnici v Kyjevě se setkává se slovenskou zdravotní sestrou Maryšou, která uprchla před maďarskými úřady, a zamilují se do sebe. Uzdravuje se a vstupuje do československých legií. Poté Voldán bojuje také ve Francii a Itálii, je ale zajat Rakušany a odsouzen k smrti, jeho přátelé jej však osvobodí.

Obsazení

V. Ch. Vladimírov	Jiří Voldán
Suzanne Marwille	Maryša
Evzen Georgij Jevgenev	1. poručík Szabo
Marie Ptáková	Jiřího matka
Václav Vydra	von Bühren
Ladislav H. Struna	Miško
Jan W. Speerger	horník / Jan Hus
Václav Kubásek	Kubík
Alois Tichý	dobrovolník
Václav Zatíranda	dobrovolník
František Marek	dobrovolník
Jaroslav Svára	dobrovolník
Karel Votruba	dobrovolník
Václav Rapp	dobrovolník
Karel Kramář	Karel Kramář

Uvedení a přijetí

Film měl premiéru 28. října 1920 v Praze.^[2] Kritik Adolf Branald film popisuje jako „vlasteneckou montáž o bojích legionářů za svobodu“ s tím, že režisér si oblíbil především scénář a romantiku, která se rozvíjí mezi postavami Voldána a Maryšy.^[3] Italský autor Gian Piero Brunetta uvádí film jako jeden z pozoruhodných filmů doby dokumentující českou zkušenost z první světové války, spolu se snímky Legionář režiséra Rudolfa Mestáka (1920), Jménem jeho Veličenstva (1928) Antonína Vojtěchovského, a Plukovník Švec Svatopluka Innemanna (1930). Film byl tehdejší kritikou mj. popsán jako „autentický“.

Filmový sborník historický zdůrazňuje mj. scénu, ve které na Štědrý den před vojáky předstupuje několik významných českých historických osobností, včetně Jana Husa a Jana Žižky.^[4] Odborná publikace Griffithania si zase všímá scény, ve které je ukřižován židovský hospodář z Haliče.^[5]