Zdaňovací období

Zdaňovací období je časový úsek, za který je vyměřována daňová povinnost (nutnost odvodu daní) a je finančnímu úřadu vystavováno daňové přiznání.^[1] Jeho délka je obvykle určena v zákoně, jenž danou daň stanovuje. Některé druhy daní ovšem nejsou vyměřovány na základě období a tudíž zdaňovací období nemají.

Zdaňovacích období pro různé daně

Údaje uvedené v textu odpovídají české legislativě v roce 2012.

Druh daně	Zdaňovací období definováno?	Délka zdaňovacího období
Daň z příjmů fyzických osob[2]	Ano	kalendářní rok
Daň z příjmů právnických osob[2]	Ano	Zákon definuje 4 varianty. Popis dále v textu
Daň z nemovitých věcí[3]	Ano	kalendářní rok
Daň z nabytí nemovitých věcí[4]	Ne
Silniční daň[5]	Ano	kalendářní rok
Daň z přidané hodnoty[6]	Ano	kalendářní měsíc, nebo čtvrtletí – podle obratu plátce daně
Spotřební daň[7]	Ano	kalendářní měsíc
Poplatek při registraci a přeregistraci motorového vozidla, tzv. „Ekologická daň“[8]	Ne
Daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny[9]	Ano	kalendářní měsíc

Délky zdaňovacích období u daně z příjmů právnických osob

Daně právnických osob jsou upraveny zákonem číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Problematika stanovení zdaňovacího období je řešena v § 21a, který se dále odvolává na pojmy hospodářský rok a účetní období. Tyto pojmy jsou stanoveny zákonem číslo 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví.

Varianty stanovení zdaňovacího období jsou následující:

1. Kalendářní rok
2. Hospodářský rok
3. Období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku.
4. Účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.