Zelená Hora (Polsko)

Zelená Hora^{[2][3][4][5][6]} (polsky Zielona Góra, německy Grünberg in Schlesien) je město v jihozápadním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství. Má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Zelená Hora. Leží na historickém území Dolního Slezska, ale vazby na zbytek regionu a s tím i slezská identita v posledních desetiletích zeslábly a město je spíše vnímáno jako správní, kulturní a ekonomické centrum oblasti, pro kterou se vzhledem k názvu vojvodství vžilo nepřesné označení Lubušsko. Žije zde přibližně 140 tisíc^[1] obyvatel.

Zelená Hora Zielona Góra
Radnice a Staré náměstí
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	51°56′ s. š., 15°30′ v. d.
Nadmořská výška	154 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Lubušské
Okres	městský okres
Zelená Hora
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	278,32 km²
Počet obyvatel	140 002 (2021)[1]
Hustota zalidnění	503 obyv./km²
Správa
Starosta	Janusz Kubicki
Oficiální web	www.zielona-gora.pl
Telefonní předvolba	+48 68
PSČ	65-001 až 65-950
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Administrativní členění

K městu byly v roce 1961 připojeny obce Jędrzychów a Chynów, v roce 1986 Raculka. Od roku 2015 sestává z celkem osmnácti obcí a stala se tak rozlohou šestým největším městem Polska, z toho 55 % území tvoří lesy. Většina obcí je zahrnuta v městském obvodu - předměstí Nowe Miasto, který vznikl 2. ledna 2015. Seznam obcí (v závorce německý název, dosud užívaný v německojazyčné historické a místopisné literatuře):

• Barcikowice (Groß Hänchen)
• Drzonków (Drentkau)
• Jany (Janny)
• Jarogniewice (Hartmannsdorf)
• Jeleniów (Droseheydau)
• Kiełpin (Külpenau)
• Krępa (Krampe)
• Łężyca (Lansitz)
• Ługowo (Wilhelminenthal)
• Nowy Kisielin (Deutsch Kessel)
• Ochla (Ochelhermsdorf)
• Przylep (Schertendorf)
• Racula (Lawaldau)
• Stary Kisielin (Polnisch Kessel)
• Stożne
• Sucha (Zauche)
• Zatonie (Günthersdorf)
• Zawada (Sawade)

Dějiny

Mapa Říše římské z roku 1645; Jan Blaeu, nizozemský Atlas Maior

Území patřilo od 8. století k slovanským doménám. První písemná zmínka o Zelené Hoře pochází z roku 1302, v roce 1323 získala městská práva. Byla součástí Hlohovského knížectví slezských Piastovců a patřila Koruně království českého. Roku 1524 byl připojena k Habsburské monarchii. Po první slezské válce roku 1742 připadla Prusku.

Do roku 1945 byla okresním městem provincie Slezsko a střediskem textilního průmyslu s počtem obyvatel kolem 15 až 25 tisíc, převážně protestantů.

Po druhé světové válce, v níž neutrpěla velké materiální škody, byla přičleněna k socialistickému Polsku. Autochtonní německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů a osadníci z centrálního Polska. Jako krajské město prošla Zelená Hora v éře socialismu rychlým hospodářským rozvojem, staré město obklopil prstenec nových sídlišť a počet obyvatel přesáhl v roce 1980 hranici 100 tisíc.

Do povědomí veřejnosti se město zapsalo Festivalem sovětské písně (Festiwal Piosenki Radzieckiej) pořádaným v letech 1965–1989.

Současnost

Zelenohorské vinice s Pavilonem palem a viniční kaplí

„Polské hlavní město vína“ je centrem jedné z nejsevernějších vinařských oblastí v Evropě, existence vinic je doložena už začátkem 14. století. Devítidenní zářijové Vinobraní (Winobranie) patří k nejdůležitějším kulturním a gastronomickým událostem ve městě, od 90. let také jako město kabaretů. Sportu slouží úspěšný plochodrážní klub Falubaz.

Školství

Zelenohorská univerzita (Uniwersytet Zielonogórski) vznikla v roce 2001 spojením Vysokého učení technického a Vysoké školy pedagogické, obojí bylo založeno v 60. letech.

Doprava

• Městem prochází železniční magistrála Vratislav – Štětín. Historické nádraží Zielona Góra z roku 1871 přečkalo druhou světovou válku, ale roku 1960 bylo kompletně zbořeno a nahrazeno bezvýrazným panelovým kvádrem a v roce 2003 technicky zmodernizováno.
• rychlostní silnice S3 spojuje Baltské moře s Krkonošemi a do budoucna českou hranicí.
• Linkové autobusy mají přeshraniční spojení.

Památky

Kostel sv. Hedviky Slezské

Kostel Matky Boží Čenstochovské

Braniborská věž

• Kostel sv. Hedviky- pozdně gotické síňové trojlodí se starším pravoúhlým závěrem a příčnou lodí, cihlová stavba s barokními klenbami a barokní věží na severní straně; vnitřní zařízení novogotické z konce 19. století; pozoruhodna raně barokní kruchta se 14 deskovými obrazy Krista a apoštolů; od roku 1972 slouží jako konkatedrála spojené diecéze Zelená Hora-Gorzów Wielkopolski.
• Kostel matky Boží Čenstochovské - hrázděná stavba na křížovém půdorysu
• Radnice a měšťanské domy starého města
• Luteránský kostel augsburského vyznání
• Wieża Braniborska - astronomická věž z roku 1859 v místní části Braniborskie, veřejnosti přístupná hvězdárna
• ruina zámku Günthersdorf

Muzea

• regionální Muzeum Ziemi Lubuskiej
• skanzen s kostelem Všech svatých v místní části Ochla (etnografické muzeum)

Slavní rodáci

• Bartholomaeus Pitiscus (1561-1613), matematik, teolog a astronom
• Abraham Scultetus, kalvínský teolog
• Rudolf Haym (1832-1921), pruský filozof
• Wilhelm Foerster (1832-1921), astronom
• Maryla Rodowicz, zpěvačka
• Olga Tokarczuková (* 1962), spisovatelka a novinářka
• Tomasz Lis, novinář
• L.U.C. raper
• Krzysztof Bosak - polský nacionalistický politik

Partnerská města

• L'Aquila, Itálie, 1996
• Bistriţa, Rumunsko, 2001
• Helmond, Nizozemsko, 1996
• Chotěbuz, Německo, 1992
• Ivano-Frankivsk, Ukrajina, 2000
• Kraljevo, Srbsko, 2009
• Nitra, Slovensko, 1992
• Soltau, Německo
• Troyes, Francie, 1970
• Verden, Německo, 1993
• Vitebsk, Bělorusko, 2002
• Wu-si, Čína, 2008
• Žitava, Německo, 2010