Zemská brána

Přírodní rezervace Zemská brána se nachází v Orlických horách na toku řeky Divoké Orlice na území od hranic s Polskem po Klášterec nad Orlicí. Rezervace byla vyhlášena v roce 1987 a její celková rozloha čítá 88,2 ha, nachází se v nadmořské výšce 570 až 650 metrů.

Zdroje k infoboxu Přírodní rezervace Zemská brána
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Zemská brána, Divoká Orlice
Základní informace
Vyhlášení	1. září 1987
Vyhlásil	Správa NP a CHKO Šumava
Nadm. výška	570–650 m n. m.
Rozloha	91,59 ha[1][2]
Správa	AOPK ČR
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraje	Královéhradecký, Pardubický
Okresy	Rychnov nad Kněžnou Ústí nad Orlicí
Umístění	Bartošovice v Orlických horách Klášterec nad Orlicí
Souřadnice	50°8′8,52″ s. š., 16°34′20,64″ v. d.
Zemská brána
Další informace
Kód	1040
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Přírodní rezervace v Česku

Předmětem ochrany je především balvanité řečiště Divoké Orlice, která v těchto místech prorazila hřeben Orlických hor a vytvořila hluboce zařízlé údolí nazvané Zemská brána. Na strmých svazích říčního údolí se zde nacházejí zajímavé a horolezecky využívané skalní útvary.

Název je odvozen od skutečnosti, že řeka, po staletí tvořící státní hranici, se právě v tomto místě stáčí do vnitrozemí a její údolí tvoří pomyslnou bránu do země České.

Fauna a flora

Lesní porosty této přírodní rezervace jsou tvořeny především smrkovými lesy (Picea) s jedlí (Abies) a bukem (Fagus sylvatica). Nejzachovalejší a nejcennější jsou porosty lemující Divokou Orlici. Zde roste i několik vzácnějších druhů rostlin, například kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a oměj pestrý (Aconitum variegatum). Pro faunu rezervace jsou příznačné především druhy žijící v Divoké Orlicí a v její blízkosti: z ryb je to například vranka obecná (Cottus gobio), z ptáků skorec vodní (Cinclus cinclus). Při přeletu lze vidět čápa černého (Ciconia nigra), který hnízdívá v okolních lesích. Běžně se v lesích vyskytuje liška obecná (Vulpes vulpes), jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa) z ptactva pak strakapoud velký (Dendrocopos major) a datel černý (Dryocopus martius). Příležitostně se v místních lesích objeví i mufloni (Ovis aries musimon).^[3]

Kamenný most

Zemská brána a kamenný most

Kromě přírodních krás je jednou z dominant oblasti i historický kamenný most přes Divokou Orlici. Byl postaven v letech 1900–1903 a na jeho stavbě se podíleli i italští odborníci. Technický stav mostu se však časem zhoršil (vlivem povětrnostních podmínek a zejména povodní). V letech 2004–2005 prošel původní most kompletní rekonstrukcí za 11 milionů Kč, při které byl v horní části rozšířen o chodníky na obou stranách.^[4] Pískovcové kameny byly pečlivě rozebrány, uskladněny a použity znovu na obložení mostu tak, aby byla co nejvíce zachována jeho původní podoba. Rovněž i dřevoocelová svodidla navazující na most byla vybrána za účelem co nejméně narušovat přírodní okolí. Tento druh svodidel byl v České republice poprvé použit právě zde. Při přestavbě bylo také rozšířeno přilehlé parkoviště a zlepšen přístup na naučnou stezku po rezervaci.^[4]

Turistika a zajímavosti

Rezervace nabízí výborné možnosti pro turistiku a relaxaci. Podél řeky prochází modrá značená cesta využívající Pašeráckou lávku. Souběžná naučná stezka v několika zastaveních představuje místní zajímavosti. Návštěvníci si mohou kromě vlastní řeky, skal a okolních lesů prohlédnout i prvky předválečného opevnění nebo se zbojnickou legendou spojenou Ledříčkovu skálu^[5]. Soutěska pod mostem je zajímavá pro vodáky (krátký úsek dle vodního stavu WW II–III)^[6]. Horolezci příležitostně (již od 70. let 20. století) využívají k lezení místní, nepříliš vysoké, ale o to převislejší rulové skály ^[7]. V okolí lze provozovat i cykloturistiku, přestože úsek mezi kamenným mostem a Pašeráckou lávkou je po levém břehu na kole nesjízdný.

Fotogalerie

• 
  Zemská brána z mostu
• 
  Pašerácká lávka
• 
  Jižní okraj PR
• 
• 
•