Zemská křesťansko-socialistická strana

Zemská křesťansko-socialistická strana (maďarsky Országos Keresztényiszocialista Párt) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, respektive Slovenska a Podkarpatské Rusi, která reprezentovala maďarskou národnostní menšinu.

Zemská křesťansko-socialistická strana
Országos Keresztényiszocialista Párt
Zkratka	OKSzP
Datum založení	23. listopadu 1919
Datum rozpuštění	21. června 1936
Předseda	Jenö Lelley (1919–1925) Géza Szüllő (1925–1932) János Esterházy (1932–1936)
Sloučení do	Sjednocené maďarské strany
Ideologie	Katolicismus Antikomunismus Zájmy maďarské menšiny Maďarský nacionalismus Maďarský iredentismus
Politická pozice	pravice
Stranické noviny	Népakarat Magyar Hírlap
Barvy	Zelená
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Šlo o nejsilnější politickou formaci maďarské národnostní menšiny v ČSR. Navazovala na křesťanskosociální stranu, která v Uhersku působila již počátkem 20. století. Byla založena na sjezdu v Košicích 23. listopadu 1919. Prvním předsedou se stal Jenö Lelley. Do parlamentních voleb v roce 1920 šla pod jménem Maďarsko-německá křesťansko-sociální strana, přičemž uzavřela alianci s menší Zemskou stranou zemědělců a malorolníků. V letech 1925–1932 Zemské křesťansko-socialistické straně předsedal Géza Szüllő, v letech 1932–1936 pak János Esterházy. Tiskovým orgánem strany byl deník Népakarat, později Magyar Hírlap.^[1]

János Esterhazy

Strana se definovala jako křesťanská a v opozici proti socialistickým ideologiím. Požadovala autonomii Slovenska a národnostní rovnoprávnost Maďarů. První předseda Jenö Lelley zastával smířlivější postoj k československému státu, ale následující vedení od roku 1925 již stranu orientovalo výrazněji výše kriticky k ČSR. Frakce okolo Lelleye pak založila novou stranu nazvanou Západoslovenská křesťansko-sociální strana, která ale v parlamentních volbách v roce 1925 neuspěla, zatímco volební zisk Zemské křesťansko-socialistické strany sice poklesl, ale dále si zachovala výraznou parlamentní reprezentaci. Před parlamentními volbami v roce 1929 strana vytvořila alianci s dalšími dvěma menšinovými politickými formacemi (Maďarská národní strana a Spišská německá strana). Tato koalice pak opětovně úspěšně kandidovala i v parlamentních volbách v roce 1935. Po nich docházelo k dalšímu sbližování Zemské křesťansko-socialistické strany a Maďarské národní strany, které vyústilo v červnu 1936 ve vznik Sjednocené maďarské strany.^[2]

Mezi jejími voliči nebyli jen etničtí Maďaři, ale i někteří etničtí Slováci naklonění uherské státní myšlence a maďarské kultuře (maďaróni). Například poslanec Ján Dobránsky projevy v parlamentu přednášel ve slovenštině. Byl ovšem stoupencem samostatného východoslovenského národa (takzvaní Slovjaci) a jako oficiální jazyk prosazoval šarišské nářečí.^[3] V komunálních volbách strana pravidelně získávala v některých obcích (Košice) vyšší podíl hlasů, než by odpovídalo národnostnímu podílu maďarského etnika.^[4]

Volební výsledky

Poslanecká sněmovna

Volby	Hlasy		Mandáty		Pozice	Postavení
	Abs.	%	Abs.	±
1920	139,355	2.3	5/281		11..	Opozice
1925	85,777	1.2	4/300	▼1	▼14.	Opozice
19291	257,231	3.5	6/300	▲2	▲12.	Opozice
19351	291,831	3.6	4/300	▼2	▲11.	Opozice

Senát

Volby	Hlasy		Mandáty		Pozice
	Abs.	%	Abs.	±
1920	100,371	1.9	2/150		12.
1925	85,777	1.4	2/150	▬0	▼14.
19291	233,772	3.6	4/150	▲2	▲12.
19351	259,832	3.6	3/150	▼1	▲11.

¹ Ve volbách 1929 a 1935 kandidovala Zemská křesťansko-sociální strana v koalici s Maďarskou národní stranou a Spišskou německou stranou. V tabulce jsou uvedeny hlasy pro koalici jako celek, mandáty pouze pro OKSZP.