Dieb
From Wiktionary, the free dictionary
Remove ads
němčina
výslovnost
etymologie
Ze starohornoněmeckého diob, které z předpokládaného pragermánského *þeubaz. Srovnej např. anglické thief.
podstatné jméno
- rod mužský
skloňování
význam
související
- Diebe
- dieben
- Taschendieb
- Dieberei
- Diebesart
- Ladendieb
- Diebesauge
- Diebesbande
- Diebesbeute
- Diebesgeschäft
- Diebesgeschrei
- Diebesgesicht
- Diebesglock
- Diebesglück
- Diebesgriff
- Diebesgruss
- Diebesgut
- Diebeshader
- Diebeshaken
- Diebeshand
- Diebeshandwerk
- Diebeshöhle
- Diebeskniff
- Diebesknoten
- Diebeskunst
- Diebesladung
- Diebesmittel
- Diebesnest
- Diebespack
- Diebesschlüssel
- diebessicher
- Diebfänger
- Diebfängnis
- Diebgesinde
- Diebgesindel
- diebhaft
- Diebhaus
- Diebhehler
- Diebhehlerei
- Diebheit
- diebig
- diebisch
- diebischerweise
- dieblich
- Diebolt
- Diebpressgang
- Diebraub
- diebraumisch
- diebsicher
- Diebstahl
- Diebwerkzeug
- diebwillig
Remove ads
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads