animo

esperanto

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	animo	animoj
akuzativ	animon	animojn

význam

1. duše
   • Flugis kolombinet' de blanka bel' / voje ĝi rekontiĝis kun anĝel. / „Homa anim' ĝis kia lim'?“ / „Volas mi flugi ĝis al la ĉiel'.“ – Letěla bělounká holubička, / potkala po cestě andělíčka. / „Duše z těla, kam jsi chtěla?“ / „Chtěla jsem doletět do nebíčka.“

latina

výslovnost

• IPA: [ˈˀa.ni.mɔː]

podstatné jméno

• rod mužský (maskulinum)
• 2. deklinace (o-kmeny)

význam

1. dativ singuláru substantiva animus
2. ablativ singuláru substantiva animus

sloveso

• tranzitivní

význam

1. první osoba singuláru indikativu prézentu aktiva slovesa animāre