binda

švédština

výslovnost

• IPA: [˘bɪnda],  binda^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	binda	bindan	bindor	bindorna
genitiv	bindas	bindans	bindors	bindornas

význam

1. obvaz, bandáž

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	binda	bindas
přítomnost	binder	binds, bindes
préteritum	band	bands
supinum	bundit	bundits
rozkazovací zp.	bind	binds

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	bindande
trpné	bunden	bundet	bundna

význam

1. vázat; svázat, svazovat; zavázat, zavazovat; uvázat, uvazovat
2. zavázat, zavazovat (k čemu)
   • binda sig för någonting – zavázat se k něčemu
3. poutat, připoutat, spoutat