blow

angličtina

výslovnost

• IPA: [bləʊ]
•  blow (USA)^{? • info}

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	blow	blows

význam

1. rána, úder
2. (přeneseně) rána, šok, překvapení

synonyma

1. stroke, smite, beat
2. —

sloveso

• tranzitivní
• nepravidelné

časování

kategorie	tvar
infinitiv	blow
3. osoba	blows
préteritum	blew
perfektum	blown
vid průběhový	blowing

význam

1. foukat, vanout
2. plýtvat, mrhat
3. pískat, zapískat

synonyma

1. waft
2. waste, squander
3. —

související

• blow up
• blower
• blowhard
• blowlamp