boogschieten

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈboːxˌsxitə(n)]
•  boogschieten^{? • info}

etymologie

Kompozitum. Utvořeno ze substantiva boog — luk a slovesa schieten — střílet. Srovnej např. německé Bogenschießen téhož významu, jehož může být případně kalkem, dále i francouzské tir à l’arc. Dále srovnej např. regenboog, švédské bågskytte, dánské bueskydning, anglické bow, německé Bogen apod.

varianty

• boogschiet (vlámské)

podstatné jméno

• rod střední
• deverbativum
• nepočitatelné

význam

1. lukostřelba, střílení z luku
2. lučištnictví

související

• booggeschoten
• neerschieten (sestřelit)
• boogschutter (lučištník)
• boog (luk)
• triomfboog (vítězný oblouk)
• ribbenboog
• schietkraam
• beschieten