candelabrum

latina

výslovnost

• IPA: [kän̪d̪eːˈɫ̪äːbrʊ̃], [kãd̪eːˈɫ̪äːbrʊ̃], [kan.deːˈlaː.brum] (restituovaná klasická)
• IPA: [kandɛlaːbrʊm] (středověká, středoevropská)

etymologie

Příponou -brum k substantivu candēla, jež vychází ze základu slovesa candēre — zářit, hořet; být bělostný. Srovnej české kandelábr.

podstatné jméno

• rod střední (neutrum)
• 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	candēlābrum	candēlābra
genitiv	candēlābrī	candēlābrōrum
dativ	candēlābrō	candēlābrīs
akuzativ	candēlābrum	candēlābra
vokativ	candēlābrum	candēlābra
ablativ	candēlābrō	candēlābrīs

význam

1. svícen

související

• candēlābrārius
• candēla
• candēre
• candidus