chleba

čeština

výslovnost

• IPA: [xlɛba],  chleba^{? • info}

dělení

• chle-ba

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

varianty

• (nářečně) chlíb, chleb

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	chleba	chleby
genitiv	chleba	chlebů
dativ	chlebu	chlebům
akuzativ	chleba	chleby
vokativ	chlebe	chleby
lokál	chlebu / chlebě	chlebech
instrumentál	chlebem	chleby

význam

1. (hovorově) chléb
   • Chleba s máslem – to je grunt.
   • Návštěvníci mohli krom vynikajících vzorků vín ochutnávat také tradiční chleba se sádlem a škvarky.^[1]

fráze a idiomy

• dojít na lámání chleba

přísloví, úsloví a pořekadla

• sranda musí bejt, i kdyby na chleba nebylo

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

etymologie

Jde vlastně o tzv. genitiv dělivý, který přestal být jako genitiv vnímán. Paralelu lze slyšet ve frázích jako např. nalít někomu čistého vína nebo krve se nedořezat. Živou paralelou v jazyce cizím je např. francouzská vazba du pain.

význam

1. genitiv singuláru substantiva chléb
   • Dostáváme k obědu krajíc těžkého žitného chleba, misku nudlové nebo bramborové polévky, kterou ovšem jíme lžicemi, a nepatrný kousek hovězího, k němuž však nikdy nesmí chybět příloha velikých sviňských bobů.^[2]
   • Ukrojila mu velký krajíc chleba.