cudzy

polština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡s̑ud͡z̑ɨ]

přídavné jméno

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský osobní	ostatní rody
nominativ	cudzy	cudzy	cudza	cudze	cudzy	cudze
genitiv	cudzego	cudzego	cudzej	cudzego	cudzych	cudzych
dativ	cudzemu	cudzemu	cudzej	cudzemu	cudzym	cudzym
akuzativ	cudzego	cudzy	cudzą	cudze	cudzych	cudze
instrumentál	cudzym	cudzym	cudzą	cudzym	cudzymi	cudzymi
lokál	cudzym	cudzym	cudzej	cudzym	cudzych	cudzych
vokativ	cudzy	cudzy	cudza	cudze	cudzy	cudze

význam

1. cizí
   • Przez jakiś czas mieszkałem w cudzym mieszkaniu. – Nějaký čas jsem bydlel v cizím.
   • Cudze chwalicie // Swego nie znacie // Sami nie wiecie // Co posiadacie. – Cizí chválíte // Svého neznáte // Sami nevíte // Co máte. – Stanisław Jachowicz

synonyma

1. obcy

antonyma

1. swój, własny

související

• cudzoziemiec
• cudzołóstwo
• cudzysłów
• cudzesy

slezština

výslovnost

• IPA: [t͡sudzɨ]

přídavné jméno

význam

1. cizí