doux

francouzština

výslovnost

• IPA: [du]
•  doux^{? • info}

etymologie

Přes starofrancouzštinu z latinského dulcis, které přes praitalické *dulkwis z předpokládaného indoevropského *dlukús. Srovnej např. italské dolce, španělské dulce, rétorománské dultsch nebo galicijské/portugalské doce, o něco vzdáleněji pak také starořecké γλυκύς, arménské քաղցր a novořecké γλυκός.

přídavné jméno

skloňování

rod \ číslo	jednotné	množné
mužský	doux	doux
ženský	douce	douces

význam

1. tichý, neslyšný
2. pomalý, volný (tempo)
3. jemný, lehký, opatrný
4. sladký (zejména o vínu)

synonyma

1. silencieux
2. lent
3. léger, fin; affable
4. —

antonyma

1. bruyant
2. rapide, vite
3. brutal, sévère, rigide, rigoureux
4. sec; amer, piquant

příslovce

• nestupňovatelné

význam

1. jemně, zlehka (v ustálených slovních spojeních)

synonyma

1. doucement

související

• douceur