farfar

švédština

výslovnost

• IPA: [˘farfar],  farfar^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	farfar	farfarn, farfadern	farfäder	farfäderna
genitiv	farfars	farfars, farfaderns	farfäders	farfädernas

význam

1. dědeček (otcův otec)