fredag

dánština

výslovnost

• IPA: [ˈfʁεˀda]

etymologie

Z staroseverštiny frjádagr.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	Singulár		Plurál
	Neurčitý	Určitý	Neurčitý	Určitý
Nominativ	fredag	fredagen	fredage	fredagene
Genitiv	fredags	fredagens	fredages	fredagenes

význam

1. pátek

švédština

výslovnost

• IPA: [ˈfreːdɑːg], hovorově [ˈfreːda],  fredag^{? • info}
• 1. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	fredag	fredagen	fredagar	fredagarna
genitiv	fredags	fredagens	fredagars	fredagarnas

význam

1. pátek