houf

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔʊ̯f]

dělení

• houf

etymologie

Ze starohornoněmeckého houf, které z předpokládaného pragermánského *haupaz. Srovnej zejména nizozemské hoop, anglické heap a německé Haufen, o něco vzdáleněji pak např. české kupa.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	houf	houfy
genitiv	houfu	houfů
dativ	houfu	houfům
akuzativ	houf	houfy
vokativ	houfe	houfy
lokál	houfu	houfech
instrumentál	houfem	houfy

význam

1. shromáždění více (alespoň čtyř) osob nebo zvířat na jediném místě

překlady

1. shromáždění

   • angličtina: flock, horde, gaggle
   • francouzština: essaim m, foule ž, multitude ž; troupe ž
   • hornolužická srbština: črjóda ž
   • němčina: Schar ž, Haufen m, Rudel s
   • ruština: гурьба ž, толпа ž, ватага ž

synonyma

1. hlouček, dav, shromáždění, shluk

související

• houfeček, houfec, houfek
• houfně
• houfnice
• houfovat se
• houfný

externí odkazy

• Téma Houf ve Wikicitátech