husbil

švédština

výslovnost

• IPA: [˘hʉsbiːl]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	husbil	husbilen	husbilar	husbilarna
genitiv	husbils	husbilens	husbilars	husbilarnas

význam

1. obytný automobil

související

• hus
• bil