imploremus
From Wiktionary, the free dictionary
Remove ads
latina
výslovnost
- IPA: [ʔɪmplɔːˈrɛːmʊs]
sloveso
- 1.konjugace (A-kmeny)
význam
- první osoba čísla množného konjunktivu přítomného rodu činného slovesa implōrāre — (úpěnlivě) prosme, zapřísahejme
související
- implōrāmus
- plōrēmus
- dēplōrēmus
- implōrāverimus
- implōrārēmus
- implōrēmur
- implōrāvissēmus
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads