kavak

turečtina

výslovnost

• IPA: [kaˈvac]

dělení

• ka-vak

etymologie

Z prototureckého *kibak. Srovnej např. azerské qovaq.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kavak	kavaklar
akuzativ	kavağı	kavakları
dativ	kavağa	kavaklara
lokál	kavakta	kavaklarda
ablativ	kavaktan	kavaklardan
genitiv	kavağın	kavakların

význam

1. topol

související

• akkavak
• kavakaltı
• kavaksız
• kavakzari
• kavakcı
• kavaklı

přísloví, rčení a pranostiky

• kavak, yaprağını tepeden dökerse kış çok olur
• balık kavağa çıkınca