klocka

švédština

výslovnost

• IPA: [˅klɔka],  klocka^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	klocka	klockan	klockor	klockorna
genitiv	klockas	klockans	klockors	klockornas

význam

1. hodina (při udávání denní doby)
   • Jag kommer klockan fem. – Přijdu v pět hodin.
   • Vad är klockan? – Kolik je hodin?
2. zvon
3. zvonek

související

• klockare