lukeminen

finština

výslovnost

• IPA: [ˈlukeminen]

dělení

• lu-ke-mi-nen

etymologie

• lukea („číst“) + -minen

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru nainen
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	lukeminen	lukemiset
genitiv	lukemisen	lukemisten lukemisien
akuzativ	lukemisen lukeminen	lukemiset
partitiv	lukemista	lukemisia
essiv	lukemisena	lukemisina
translativ	lukemiseksi	lukemisiksi
inessiv	lukemisessa	lukemisissa
elativ	lukemisesta	lukemisista
illativ	lukemiseen	lukemisiin
adessiv	lukemisella	lukemisilla
ablativ	lukemiselta	lukemisilta
allativ	lukemiselle	lukemisille
abessiv	lukemisetta	lukemisitta
komitativ	—	lukemisine
instruktiv	—	lukemisin

význam

1. čtení (činnost)

související

• lukea

sloveso

význam

1. čtvrtý infinitiv slova lukea