mejdan

čeština

výslovnost

• IPA: [mɛj.dan]

etymologie

Patrně z tureckého میدان / meydan, jež vychází z perského میدان, které z arabského مَيْدَان — náměstí; bojiště a to opět z perštiny, kam z předpokládaného praindoevropského *médʰyos ― tedy vlastně „něco, co je uprostřed“. Srovnej např. ukrajinské a ruské майда́н — náměstí, o něco vzdáleněji pak např. italské mezzo či latinské medius, české médium.

dělení

• mej-dan

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mejdan	mejdany
genitiv	mejdanu	mejdanů
dativ	mejdanu	mejdanům
akuzativ	mejdan	mejdany
vokativ	mejdane	mejdany
lokál	mejdanu	mejdanech
instrumentál	mejdanem	mejdany

význam

1. (hovorově, slang mládeže) neformální setkání tří či více osob spojené s oslavou a často i konzumací jídla či alkoholických nápojů

synonyma

1. pařba, mejdlo, kalba, párty, mecheche, (neutrálně) večírek, (knižně) soirée, (částečně) pitka, pijatika, trachtace

související

• mejdanový
• mejdánek