ministrant

Možná hledáte Ministrant.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɪnɪstrant]

dělení

• mi-ni-s-t-rant

etymologie

Z latinského ministrāns, což je příčestí přítomné činné slovesa ministrārī — „sloužit“.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ministrant	ministranti
genitiv	ministranta	ministrantů
dativ	ministrantu / ministrantovi	ministrantům
akuzativ	ministranta	ministranty
vokativ	ministrante	ministranti
lokál	ministrantu / ministrantovi	ministrantech
instrumentál	ministrantem	ministranty

význam

1. pomocník kněze při bohoslužbě plnící různé drobné úkoly

překlady

1. služebník, který napomáhá kněžím během bohoslužby

   • angličtina: altar boy
   • francouzština: enfant de choeur m
   • italština: ministrante m ž
   • němčina: Ministrant m
   • ruština: министра́нт m

související

• ministrantský
• ministrantův
• ministrantka
• ministrovat
• ministr

externí odkazy

• Článek Ministrant ve Wikipedii