mocnitel

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmot͡sɲɪtɛl]

etymologie

mocnit +-tel

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mocnitel	mocnitele
genitiv	mocnitele	mocnitelů
dativ	mocniteli	mocnitelům
akuzativ	mocnitel	mocnitele
vokativ	mocniteli	mocnitele
lokál	mocniteli	mocnitelích
instrumentál	mocnitelem	mocniteli

význam

1. (v matematice) číslo, kterým se umocňuje

překlady

1. exponent

   • angličtina: exponent
   • němčina: Exponent m; Hochzahl ž
   • španělština: exponente m

synonyma

1. exponent

související

• mocněnec
• mocnina
• umocňování