nakazit

čeština

výslovnost

• IPA: [nakazɪt]

dělení

• na-ka-zit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	nakazím	nakazíš	nakazí	nakazíme	nakazíte	nakazí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	nakaz	nakazme	nakazte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	nakazil	nakazila	nakazilo	nakazili	nakazily	nakazila
trpné	nakažen	nakažena	nakaženo	nakaženi	nakaženy	nakažena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	nakaziv	nakazivši	nakazivše

význam

1. přenést na někoho svoji chorobu; být příčinou toho, že někdo jiný onemocní chorobou, kterou trpím já sám
2. přenést na někoho svou náladu, rozpoložení, získat ho pro své názory apod.

překlady

1. • angličtina: infect
   • francouzština: contaminer, infecter
   • němčina: anstecken, infizieren
   • ruština: заразить
2. —

synonyma

1. infikovat, kontaminovat
2. —

související

• nakazit se
• nákaza
• nakažlivý
• kazit
• nenakazitelný