obey

angličtina

výslovnost

• IPA: [ə'beɪ], [əʊ'beɪ]
•  obey (USA)^{? • info}

sloveso

časování

kategorie	tvar
infinitiv	obey
3. osoba	obeys
préteritum	obeyed
perfektum	obeyed
vid průběhový	obeying

význam

1. poslouchat, dbát pokynů
2. respektovat (pravidla), odpovídat (zákonitostem)

antonyma

1. disobey
2. —

související

• obedient