obsluha

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpslʊɦa]

dělení

• ob-slu-ha

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obsluha	obsluhy
genitiv	obsluhy	obsluh
dativ	obsluze	obsluhám
akuzativ	obsluhu	obsluhy
vokativ	obsluho	obsluhy
lokál	obsluze	obsluhách
instrumentál	obsluhou	obsluhami

význam

1. sloužení, posloužení (posluhování), obsloužení (obsluhování)
2. osoby, které se věnují obsluze (1), např. hostů v restauraci

překlady

1. • němčina: Bedienung
2. • němčina: Bedienung

související

• obsluhový
• obsloužit, obsluhovat
• obsluhování, obsloužení
• samoobsluha