ogift

švédština

výslovnost

• IPA: [˅uːjift]
• 2. intonace

etymologie

(předpona) o- + gift

přídavné jméno

skloňování

Adjektivum (i)	singulár (neurč. tvar)	plurál/ urč. tvar
Rod
společný	ogift	ogifta
střední	ogift

stupňování

Tvar (i)	neurčitý	určitý
Komparativ	-
Superlativ	-

význam

1. (rodinný stav) svobodný, svobodná