ogonek

polština

výslovnost

• IPA: [ɔˈɡɔ̃nɛk]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ogonek	ogonki
genitiv	ogonka	ogonków
dativ	ogonkowi	ogonkom
akuzativ	ogonek	ogonki
instrumentál	ogonkiem	ogonkami
lokál	ogonku	ogonkach
vokativ	ogonku	ogonki

význam

1. ocásek
2. (v jazykovědě) ocásek (diakritické znaménko)

související

• ogon