omezit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔmɛzɪt]

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	omezím	omezíš	omezí	omezíme	omezíte	omezí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	omez	omezme	omezte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	omezil	omezila	omezilo	omezili	omezily	omezila
trpné	omezen	omezena	omezeno	omezeni	omezeny	omezena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	omeziv	omezivši	omezivše

význam

1. učinit ohraničeným, konečným, méně širokým, početným, vysokým, silným, vlivným, nákladným apod.

překlady

1. učinit konečnějším

   • angličtina: confine, limit, reduce, bound, restrict
   • francouzština: limiter, borner
   • němčina: beschränken
   • ruština: ограничить
   • španělština: limitar
   • ukrajinština: обмежити

synonyma

1. (částečně) snížit

související

• omezovat
• omezit se
• omezení
• omezující
• omezování
• mez