oppi

finština

výslovnost

• IPA: [ˈopːi]

dělení

• op-pi

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru risti
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	oppi	opit
genitiv	opin	oppien
akuzativ	opin oppi	opit
partitiv	oppia	oppeja
essiv	oppina	oppeina
translativ	opiksi	opeiksi
inessiv	opissa	opeissa
elativ	opista	opeista
illativ	oppiin	oppeihin
adessiv	opilla	opeilla
ablativ	opilta	opeilta
allativ	opille	opeille
abessiv	opitta	opeitta
komitativ	—	oppeine
instruktiv	—	opein

význam

1. nauka
2. (ve složenině) věda, -logie
   • kasvioppi – botanika
   • jumaluusoppi – teologie
3. vědění, znalost, učení
4. vzdělání

související

• oppia
• opettaa
• opiskella
• opetus
• opinto
• oppilas
• oppiaine
• oppiarvo
• oppikirja
• oppikoulu
• oppilaitos
• oppitunti
• oppivelvollisuus
• eläinoppi
• jumaluusoppi
• kasvioppi
• kielioppi