panovat

čeština

výslovnost

• IPA: [panɔvat]

dělení

• pa-no-vat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	panuji / panuju	panuješ	panuje	panujeme	panujete	panují / panujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	panuj	panujme	panujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	panoval	panovala	panovalo	panovali	panovaly	panovala
trpné	panován	panována	panováno	panováni	panovány	panována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	panuje	panujíc	panujíce

význam

1. ovládat mocensky určitou oblast
   • Anglická královna bude panovat asi až do své smrti.
2. (nálada apod.) vyskytovat se
   • V řídícím středisku kosmických letů panovalo napětí.

překlady

1. mocensky ovládat

   • angličtina: rule, govern, reign
   • francouzština: régner, gouverner
   • italština: regnare
   • němčina: herrschen
   • polština: panować
   • židovská babylonská aramejština: מְלַךְ
2. vyskytovat se

   • angličtina: rule
   • francouzština: régner
   • němčina: herrschen

synonyma

1. vládnout, kralovat
2. vládnout

související

• panovačný
• panovačně
• panovačnost
• panování
• panovník
• panovnice
• pánovitý
• opanovat

přísloví, úsloví a pořekadla

• rozděl a panuj