ranka

čeština

výslovnost

• IPA: [raŋka]

dělení

• ran-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ranka	ranky
genitiv	ranky	ranek
dativ	rance	rankám
akuzativ	ranku	ranky
vokativ	ranko	ranky
lokál	rance	rankách
instrumentál	rankou	rankami

význam

1. (zdrobněle) rána (drobné poranění)
2. (zdrobněle) rána (úder)

související

• ranit
• zranit
• poranit