romanopisec

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔmanɔpɪsɛt͡s]

dělení

• ro-ma-no-pi-sec

etymologie

Složením slovního spojení psát romány s využitím přípony -ec.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	romanopisec	romanopisci
genitiv	romanopisce	romanopisců
dativ	romanopisci / romanopiscovi	romanopiscům
akuzativ	romanopisce	romanopisce
vokativ	romanopisče	romanopisci
lokál	romanopisci / romanopiscovi	romanopiscích
instrumentál	romanopiscem	romanopisci

význam

1. spisovatel píšící romány

překlady

1. spisovatel

   • angličtina: novelist
   • francouzština: romancier m
   • italština: romanziere m
   • japonština: 小説家
   • němčina: Romanschreiber m, Romanschriftsteller m, Romandichter m

související

• romanopiskyně
• romanopisectví
• romanopisecký