tumma

finština

výslovnost

• IPA: [ˈtumːɑ]

dělení

• tum-ma

přídavné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru koira
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tumma	tummat
genitiv	tumman	tummien (tummain)
akuzativ	tumman tumma	tummat
partitiv	tummaa	tummia
essiv	tummana	tummina
translativ	tummaksi	tummiksi
inessiv	tummassa	tummissa
elativ	tummasta	tummista
illativ	tummaan	tummiin
adessiv	tummalla	tummilla
ablativ	tummalta	tummilta
allativ	tummalle	tummille
abessiv	tummatta	tummitta
komitativ	—	tummine
instruktiv	—	tummin

význam

1. tmavý (odstín, barva)

antonyma

1. vaalea

související

• tummatukkainen
• tummahiuksinen
• tummaverikkö