unio

latina

výslovnost

• IPA: [ˈuː.ni.oː]

podstatné jméno

• rod ženský
• 3.deklinace, imparisylabická

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ūniō	ūniōnēs
genitiv	ūniōnis	ūniōnum
dativ	ūniōnī	ūniōnibus
akuzativ	ūniōnem	ūniōnēs
vokativ	ūniō	ūniōnēs
ablativ	ūniōne	ūniōnibus

význam

1. sjednocenost, jednota, jednost
2. jednota, svaz, unie
3. jednotka
4. (pozdně) cibule

související

• ūnīre
• uniuncula
• unus
• unitus

sloveso

• tranzitivní
• čtvrtá konjugace (U-kmeny)

význam

1. první osoba čísla jednotného indikativu času přítomného rodu činného slovesa ūnīre — sjednocuji, spojuji

související

• ūnior
• ūnīēbam
• ūniam
• ūnīrem
• reunio
• ūnīvī