urgence

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊrgɛnt͡sɛ]

dělení

• ur-gen-ce

etymologie

Z latiny.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	urgence	urgence
genitiv	urgence	urgencí
dativ	urgenci	urgencím
akuzativ	urgenci	urgence
vokativ	urgence	urgence
lokál	urgenci	urgencích
instrumentál	urgencí	urgencemi

význam

1. naléhavá opakovaná výzva k provedení něčeho

překlady

1. naléhavá výzva

   • němčina: Urgenz ž, Mahnung, Anmahnung
   • ruština: напоминание s
   • slovenština: urgencia ž

synonyma

1. upomínka, připomínka, pobídka, upozornění

související

• urgovat
• urgující
• urgenční
• urgentní

francouzština

výslovnost

• IPA: [yʁ.ʒɑ̃s]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	urgence	urgences

význam

1. naléhavost, neodkladnost
2. mn. lékařská pohotovost

související

• urgent