vůle

čeština

výslovnost

• IPA: [vuːlɛ]
•  vůle^{? • info}

dělení

• vů-le

etymologie

Všeslovanské, odvozeno z praslovanského *vol’a téhož významu. To vychází z indoevropského *u̯el- (chtít, přát si), stejně jako další jeho odvozeniny: litevské valia, německé Wille nebo anglické will téhož významu a lotyšské vaļā (pustit se - přestat se držet; otevřený).^[1]

Slovo vůle souvisí také se slovem volný (původně mající svobodnou vůli), které je odvozeno přes praslovanské *vol’ьnъ (volný) od praslovanského předchůdce *vol’a.^[2] Od indeoevropského *u̯el- je potom odvozen také předchůdce českého volit, čili praslovanské *voliti (vyjadřovat svou vůli), které tak s *vol’a bezprostředně souvisí.^[3] Z indeovropského *u̯el- (chtít, přát si) vychází přes staročeské veleti (přikazovat, radit, chtít) a dále přes praslovanské *velěti (chtít) také slovo velet.^[4]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vůle	vůle
genitiv	vůle	vůlí
dativ	vůli	vůlím
akuzativ	vůli	vůle
vokativ	vůle	vůle
lokál	vůli	vůlích
instrumentál	vůlí	vůlemi

význam

1. schopnost vědomě se rozhodovat
   • Silou vůle se přinutil ke klidu.
2. záměr dosáhnout určitého stavu či cíle
   • Poslanci svými podpisy stvrdili svoji společnou vůli navrhnout společného kandidáta na prezidentský úřad.
   • Včera se z vůle Nevyššího soudu případem znovu zabýval Obvodní soud pro Prahu 4.^[5]
3. (v technice) vzdálenost mezi sousedními součástkami, umožňující jejich vzájemný pohyb
   • Vůle šroubu ve vyvrtaném otvoru činí asi dvě desetiny milimetru.

překlady

1. schopnost se rozhodovat

   • angličtina: will, willpower, volition
   • francouzština: volonté ž
   • němčina: Wille m
   • slovenština: vôľa ž
2. záměr

   • angličtina: will
   • francouzština: volonté ž
   • němčina: Wille m
   • polština: wola ž
   • slovenština: vôľa ž
   • španělština: voluntad ž
   • švédština: vilja c
3. vzdálenost součástek

   • angličtina: play, shake
   • francouzština: jeu m
   • italština: gioco m
   • němčina: Spiel s
   • slovenština: vôľa ž
   • španělština: juego m

synonyma

1. —
2. —
3. (hovorově) vakl

související

• volní
• volný
• libovůle
• svévole
• zlovolný

slovní spojení

• dobrá vůle
• poslední vůle

fráze a idiomy

• volky nevolky

poznámky

1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vůle“, s. 765.
2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volný“, s. 759.
3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volit“, s. 759.
4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „velet“, s. 743.
5. Mladá fronta DNES, 9. 1 2013. Cit. dle Korpus.cz.

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-01-26]. Heslo vůle.

externí odkazy

• Rozcestník Vůle ve Wikipedii
• Téma Vůle ve Wikicitátech