zabývající se

čeština

výslovnost

• IPA: [zabiːvajiːt͡siː sɛ]

dělení

• za-bý-va-jí-cí se

etymologie

Vlastně jde o zpřídavnělý přechodník přítomný od slovesa zabývat se.^[1]

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se
genitiv	zabývajícího se	zabývajícího se	zabývající se	zabývajícího se	zabývajících se	zabývajících se	zabývajících se	zabývajících se
dativ	zabývajícímu se	zabývajícímu se	zabývající se	zabývajícímu se	zabývajícím se	zabývajícím se	zabývajícím se	zabývajícím se
akuzativ	zabývajícího se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se
vokativ	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se	zabývající se
lokál	zabývajícím se	zabývajícím se	zabývající se	zabývajícím se	zabývajících se	zabývajících se	zabývajících se	zabývajících se
instrumentál	zabývajícím se	zabývajícím se	zabývající se	zabývajícím se	zabývajícími se	zabývajícími se	zabývajícími se	zabývajícími se

význam

1. který se zabývá
   • Když tedy oba mladíci nalezli Guccia vepře, zabývajícího se Nutou, byli tím velice spokojeni, neboť měli ušetřenu polovici práce, a beze vší překážky vešli do komory bratra Cipolly, kterou nalezli otevřenou, a první věc, kterou spatřili, byl tlumok, v němž se nalezalo pero.^[2]
   • Věda zabývající se napravováním znetvoření (t. zv. orthopaedie, čásť chirurgie), dosáhla v posledních desítiletích znamenitého rozkvětu a dovede kombinací tělocviku, elektřiny, massáže, léků a š-mi dosahovati dobrých úspěchů.^[3]

synonyma

1. věnující se, (člověk) konající, vykonávající

poznámky

1. TRÁVNÍČEK, František. Slovosled stálých příklonek typu smát se. Naše řeč, 1959, roč. 42, čís. 5–6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
2. Giovanni Boccaccio: Dekameron, den šestý, povídka desátá v překladu Jana J. Benešovského-Veselého, Praha 1897
3. PANÝREK, Duchoslav. Šněrovačka. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1906. s:Ottův slovník naučný/Šněrovačka Díl 24, s. 691–692.