For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Edelmannův palác.

Edelmannův palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Edelmannův palác
Edelmannův palác
Edelmannův palác
Základní informace
Pojmenováno poVáclav Edelmann z Brosdorfu
Poloha
AdresaOlomouc, ČeskoČesko Česko
UliceHorní náměstí a 8. května
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky13607/8-3604 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edelmannův palác je renesanční měšťanský dům palácovitého typu na olomouckém Horním náměstí č. 367/5, který si zde nechal postavit Václav Edelmann z Brosdorfu. Svého času byl také sídlem velitele olomoucké pevnosti a později zde sídlil starosta a rada města Olomouce, kromě toho sloužil i kulturním potřebám.

Historie

Pamětní deska připomínající polního maršála Radeckého umístěná sem roku 1892
Pamětní deska připomínající polního maršála Radeckého umístěná sem roku 1892

Stavba vznikla někdy po roce 1572, kdy bohatý olomoucký měšťan a purkmistr Václav Edelmann z Brosdorfu koupil dva staré domy, které nechal zbourat a na uvolněných parcelách začal s výstavbou nové rodové rezidence. Datum dokončení není známo, nejzazší možností je rok 1586, kdy za Václava Edelmanna ml. došlo k polepšení rodinného znaku: na portále domu je znak Edelmannů ještě před jeho polepšením.

Vzhledem k postupnému úpadku rodu Edelmannů v 16. století byl Václav Edelmann, v pořadí již třetí, okolnostmi donucen prodat palác roku 1600 Sigmundu Willenbergerovi. Během 17. století prošel dům rukama několika majitelů (např. hrabata ze Žampachu, hrabata z Proskova, hrabata z Appersdorfu), až byl konečně roku 1719 zakoupen městem, které dům nechalo několikrát přestavět.

Od roku 1816 byl palác obydlím velitele olomoucké pevnosti a v letech 1829–1831 zde bydlel polní maršálek Jan Radecký z Radče. V letech 1850–1904 zde pak sídlila správa města, protože radnice v tu dobu sloužila justičním potřebám. Edelmannův palác zvaný v 19. století též Obecní dům měl i kulturní funkce, byl zde nejdříve koncertní sál pro Collegium musicum, pak galerie, knihkupectví nebo první stálé olomoucké kino.[1]

V letech 1869–1871 byla provedena historizující neorenesanční úprava. Naposledy byla v třicátých letech 20. století obnovena pasáž a v letech osmdesátých rekonstruován mázhaus. Od roku 1958 je Edelmannův palác památkově chráněná budova.[2]

Reliéfy

Vlivem pozdějších úprav se z původního interiéru domu zachovaly jen některé detaily, které dokládají slavnostní ráz přízemí i prvního patra. Jedná se např. o geometrizující renesanční patky v ústřední síni patra, které bylo původně otevřené dvoutraktovou lodžií do náměstí. Zachováno ale zůstalo celé kamenické průčelí, provedené podle nedávných zjištění Michalem Kromerem nebo jeho dílnou. Ve střední části domu, ve dvou patrech někdejších lodžií se nacházejí dvě řady kamenných reliéfů s křesťanskými ctnostmi, hrdinnými postavami a motivy ze Starého a Nového zákona. Reliéfy ve stylobatech zachycují (v pořadí zleva doprava, větší reliéfy zde označeny číslem):

Horní řada
  • Lukrécii vrážející si dýku do prsou
  • Lota a jeho dcery (1.)
  • Narození Páně (2.)
  • blíže neurčeného římského vojína
  • Krista a Samaritánku (3.)
  • Adama a Evu v ráji (4.)
  • Júditu s mečem a s uťatou hlavou Holofernovou
  • 1. Lot
    1. Lot
  • 2. Narození Páně
    2. Narození Páně
  • 3. Kristus a Samaritánka
    3. Kristus a Samaritánka
  • 4. Reliéf Adam a Eva v ráji a Júdita s mečem a s uťatou hlavou Holofernovou
    4. Reliéf Adam a Eva v ráji a Júdita s mečem a s uťatou hlavou Holofernovou
Dolní řada
  • alegorii Naděje
  • oběť Abrahámovu (5.)
  • Šalomounův soud (6.)
  • alegorii Lásky s dvěma dětmi
  • Krista a kananejskou ženu (7.)
  • Krista s Jajrem a krvácející ženou (8.)
  • alegorii Víry s křížem a kalichem

Tyto reliéfy se zřetelně inspirují a často přímo kopírují ilustrace Johanna Bocksbergra ml., které rozmnožil technikou dřevorytu Holanďan Jost Amman a které vyšly poprvé roku 1564 ve Frankfurtu nad Mohanem. Dalším zdrojem inspirace byla šestidílná kompozice ze života Kristova, kterou podle kreseb Antonia Blocklandta vytvořil technikou mědirytu jiný Holanďan Philippus Galle. Co se týče kamenických prací, dosud zůstává nevyjasněna otázka autorství. Dříve se za tvůrce plastik označoval Jiří Gialdi, sochař italského původu působící na Moravě. Dnes se spíše uvažuje o účasti více kameníků-sochařů severoněmeckého školení.

Galerie

  • Renesanční portál v Úzké ulici z konce 16. století, který sem byl v letech 1852–1853 přenesen z domu na Horním náměstí č. 2
    Renesanční portál v Úzké ulici z konce 16. století, který sem byl v letech 1852–1853 přenesen z domu na Horním náměstí č. 2
  • Vlevo erb pánů Bruntálských z Vrbna, vpravo erb náležící manželce hraběnce Kristině z Rogendorfu v Úzké ulici
    Vlevo erb pánů Bruntálských z Vrbna, vpravo erb náležící manželce hraběnce Kristině z Rogendorfu v Úzké ulici

Odkazy

Reference

  1. TICHÁK, Milan. Olomoucké vycházky. Olomouc: Burian a Tichák, 2014. ISBN 978-80-87274-24-8. S. 27–29. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-29]. Identifikátor záznamu 123455 : Edelmanův palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • Lejsková-Matyášová Milada. Reliéfy Edelmannova paláce v Olomouci a jejich grafické předlohy, in: Umění 10, 1962, č. 2, s. 189–193.
  • Krčálová Jarmila. O původu raně renesančních reliéfních cyklů v Olomouci, in: Umění 23, 1975, s. 127–149.
  • Bajerová Helena. Rod olomouckých erbovních měšťanů Edelmannů z Brosdorfu, in: Pocta Jiřině Holinkové CSc., Ostrava, 1984, s. 24–28.

Externí odkazy

{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Edelmannův palác
Listen to this article

This browser is not supported by Wikiwand :(
Wikiwand requires a browser with modern capabilities in order to provide you with the best reading experience.
Please download and use one of the following browsers:

This article was just edited, click to reload
This article has been deleted on Wikipedia (Why?)

Back to homepage

Please click Add in the dialog above
Please click Allow in the top-left corner,
then click Install Now in the dialog
Please click Open in the download dialog,
then click Install
Please click the "Downloads" icon in the Safari toolbar, open the first download in the list,
then click Install
{{::$root.activation.text}}

Install Wikiwand

Install on Chrome Install on Firefox
Don't forget to rate us

Tell your friends about Wikiwand!

Gmail Facebook Twitter Link

Enjoying Wikiwand?

Tell your friends and spread the love:
Share on Gmail Share on Facebook Share on Twitter Share on Buffer

Our magic isn't perfect

You can help our automatic cover photo selection by reporting an unsuitable photo.

This photo is visually disturbing This photo is not a good choice

Thank you for helping!


Your input will affect cover photo selection, along with input from other users.