Římsko-perské války
sérii vojenských konfliktů mezi Východořímskou říší a Sásánovskou říší / From Wikipedia, the free encyclopedia
Římsko-perské války je souhrnné označení pro sérii vojenských konfliktů svedených mezi Římskou resp. Východořímskou říší a Novoperskou (Sásánovskou) říší, které v období vymezeném počátkem 3. století a první polovinou 7. století představovaly dominantní mocnosti Středomoří a Středního východu. Zahraničněpolitické vztahy mezi těmito pozdněantickými státy nabývaly převážně konfrontačního rázu, ačkoli se vyskytly i dlouhodobější fáze mírové koexistence, obzvláště v 5. století.
Římsko-perské války | |||
---|---|---|---|
Velkokrál Husrav II. se podrobuje císaři Herakleiovi, Louvre | |||
Trvání | cca 54 př. n. l. –628 | ||
Místo | Mezopotámie, Arménie, Zakavkazsko, Atropatené, Malá Asie, Sýrie, Palestina, Egypt | ||
Výsledek | nerozhodný | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tyto války započaly krátce po zániku parthské říše v dnešním Íránu a Iráku a jejím nahrazením sásánovskou říší ve 3. století a s určitými přestávkami pokračovaly až do vítězství východořímského císaře Herakleia. Mimořádně intenzivní válečná střetnutí probíhala především za panování perských velkokrálů Šápúra I., Šápúra II., Husrava I. a Husrava II., přičemž ofenzivní akce byly vedeny jak z římské, tak z perské strany. Nedlouho po skončení poslední římsko-perské války, vybojované v letech 603 až 628, padly obě tyto velmoci za oběť nastupující expanzi islámu. V důsledku arabských výbojů se sásánovská říše zcela zhroutila, zatímco Římané pozbyli své východní provincie. Jistí moderní historikové proto považují tuto historickou událost za okamžik definitivního završení antiky.