hranice

See also: hranicě

Czech

Czech Wikipedia has an article on:

hranice

Wikipedia ^cs

Etymology

Inherited from Old Czech hranicě, from Proto-Slavic *granica. By surface analysis, hrana +‎ -ice.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦraɲɪt͡sɛ]

• Audio:

  (file)

Noun

hranice f (diminutive hranička)

1. border, boundary, borderline

Declension

Declension of hranice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	hranice	hranice
genitive	hranice	hranic
dative	hranici	hranicím
accusative	hranici	hranice
vocative	hranice	hranice
locative	hranici	hranicích
instrumental	hranicí	hranicemi

Derived terms

adjectives

• hranický
• hraniční

nouns

• hraničář
• pohraničí
• pohraničník
• příhraničí
• zahraničí

verbs

• hraničit
• ohraničit

Related terms

• hrana f

See also

• okraj m
• pomezí n

Further reading

• “hranice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hranice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hranice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Slovak

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦraɲit͡se]

Noun

hranice

1. inflection of hranica:
   1. genitive singular
   2. nominative/accusative plural