sloupec

Czech

Etymology

From sloup +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslou̯pɛt͡s]

Noun

sloupec m inan (diminutive sloupeček)

1. (dated) diminutive of sloup
2. column (in a table)
3. (chess) file

Declension

Declension of sloupec (soft masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	sloupec	sloupce
genitive	sloupce	sloupců
dative	sloupci	sloupcům
accusative	sloupec	sloupce
vocative	sloupci	sloupce
locative	sloupci	sloupcích
instrumental	sloupcem	sloupci

Related terms

• sloup
• sloupeček
• sloupek

See also

• řádek m

Further reading

• “sloupec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sloupec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sloupec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025