třepetat

Czech

Alternative forms

• třepotat

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *trepetati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtr̝̊ɛpɛtat]

Verb

třepetat impf (perfective zatřepetat)

1. (transitive, with instrumental) to flutter, to flap

   Ten pták třepetá křídly. ― The bird is flapping its wings.

Conjugation

Conjugation of třepetat

infinitive třepetat, třepetati active adjective třepetající verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person třepetám třepetáme — třepetejme 2nd person třepetáš třepetáte třepetej třepetejte 3rd person třepetá třepetají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive třepetat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate třepetal třepetali třepetán třepetáni masculine inanimate třepetaly třepetány feminine třepetala třepetána neuter třepetalo třepetala třepetáno třepetána transgressives present past masculine singular třepetaje — feminine + neuter singular třepetajíc — plural třepetajíce —

Related terms

• třepot m

Further reading

• “třepetati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “třepetati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989