Síro pe Tuicháva
From Wikipedia, the free encyclopedia
Síro II pe Tuicháva (amo 600 térã 575 Kirito mboyve – 530 Kirito mboyve) ha'e akue peteĩ mburuvicha guasu Péysia omboypýva pe Mburuvi akeménida (ha'éva pe Péysia Mburuvi peteĩha), ipu'aka rire Astiages rehe, Mburuvi médo sãmbyhyhára pahague (550 K. m.) ha omyasãi hetã pokatu Mesopotámia tuichakuére. Ipoguýpe oĩ Mburuvi médo, Lídia ha Vavilónia, para Yvy mbytépe rembe'y guive pe yvytyrysýi Hindu Kush peve, upéicha omoheñói pe mburuvi tuichavéva ojeikuaáva upe peve. Ko mburuvi katu hi'are 200 ary pukukue, ho'a peve Alehándoro pe Tuicháva poguýpe.
Síro pe Tuicháva | ||
---|---|---|
Mburuvi akeménida mburuvicha guasu | ||
| ||
Hekove rehegua | ||
Oiko mburuvichavete ramo | 559 a. C.-530 a. C. | |
Heñói |
circa 600 a. C. Anshan, Persis | |
Omano |
4 jasypakõi 530 Kirito mboyve[1] | |
Entierro | Pasargada | |
Mboyve | Cambises I | |
Rire | Cambises II | |
Hogaygua | ||
Ñemoñare oporokuáiva | Akeménida | |
Omendáva | Casandana | |
[editar datos en Wikidata] |
Síro II pe Tuicháva oñangareko tetãnguéra ipoguýpe ohechakuaávo hekotee ha jeroviapy,[2] upéicha ndahasýi ichupe oisãmbyhy porã hetã tavusúpe ha umi tetãyguápe avei iporãite ikatúgui hikuái oiko hekoteépe.[3] Omohenda hetã sátrapa rupive, oñemboguata porãve hag̃ua, ha ojapo hetã tavusurã Pasargadae-pe.[4] Tupã ñe'ẽngue ryrúpe oĩ peteĩ Síro rembiapokue, ohejárõguare hudiokuéra oho jey hetã teépe ha omomba'eguasu jey ijerovia.[5]
Ojehechakuaa avei Síro II pe Tuichávape ohupytykuévo mba'eguasu tekoiterape, jokuaikuaa ha ñorairõkuaápe.[6][7][8] Mburuvi akeménida pu'aka ha herakuã porã oguahẽ táva Aténa-pe, upépe umi Gyrésia Ymaguare retãygua oñemomba'e akeménida rekoteére ha omomba'eguasu Péysia arandupy.[9]