Ásia
yvyrusu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Asia ha'e upe yvyvusu tuichavéva ha oguerekovéva tapicha kuéra ipype opaite Yvóra pegua, tuichakue yvýre ha'e 44 sua km², oguereko hendápe 8,70 % opaite Yvy apekuégui, Asia ipype oikove 4 140 000 000 tapicha kuéra, oguereko ipype 61% opaita yvypóragui. Opyta yvate kuarahyresẽ Yvy pehẽnguére, upe paraguasu Ártiko, yvate gotyo ojejuhúva, upe paraguasu Índiko, ñemby gotyo ojejuhúva. Ijerére ojejuhu, kuarahyreike gotyo, umi yvyty Urales, ha kuarahyresẽ gotyo, upe paraguasu Py'aguapy.
![]()
|
Oñemohendávo hekopete umi yvyvusu, Ásia ha Európa imohechaukapy napeteĩri hekoteére ha hembiasakuére. Yvýre jehechakuaa, ojekuaa umíva mokõi yvyvusu ha'e hína peteĩnte, hérava Eurásia. Áfrika iñembojoajupy Eurásia ndive avei, upe ypo'i Suez rupive, upévare ikatu ojekuaa umíva mbohapy yvyvusu Európa, Ásia ha Áfrika ipeteĩva, yvyvusu guasu, hérava Eurafrásia.
Umi mba'e omboja'óva Ásia ha Európa ha'e umi yvyty Urales, pe ysyry Ural, pe para Káspio, pe yvytyrysýi Káukaso, pe para Hũ ha umi ypo'i Bósforo ha Dardanelos.[1]
Remove ads
Asia ñe'ẽnguéra
Ásiape oñeñe'ẽ amo 2000 ñe'ẽ rupi, oñemohendáva heta ñe'ẽmbo'e atýpe, oĩ ojejuhúva Asiagua yvyrusúpente ambue ombojoaju aja upe yvyguasu oĩva arapýpe ndive. Oñemohenda rire ñe'ẽnguéra ikatúva atýpe, oĩ heta ambue ikatu'ỹva ojejuhu ijoguaha, techapyrãrõ hapõñe'ẽ, koreañe'ẽ, aínu térã guíliai ñe'ẽ.
Papapy ñe'ẽ ha oñe'ẽvare, Asiagua yvyvusu heko joavyvéva. Jajuhu ñe'ẽ oñe'ẽva pahaguére, oĩmimíva Sivériape, ha ñe'ẽ oñeñe'ẽvéva arapýpere chinañe'ẽ térã hindi. Jajesapysova'erã po ñe'ẽ oñeñe'ẽvéva arapýpere, mbohapy – chíno, hindi ha vengali ñe'ẽ – Asiagua.
Remove ads
Tetãnguéra ha ambuéva
Iñemohendáva ONU rembiapo yvy ñemohendáre.
- Asia ñemohenda:
Remove ads
Mandu'apy
Joaju
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads