From Wikipedia, the free encyclopedia
Běły dźećel[1] (Trifolium repens) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae), z roda dźećelow.
Běły dźećel (Trifolium repens) | |
systematika | |
---|---|
Domena | Eukaryoty |
Swět | Rostlinstwo |
rjad: | (Fabales) |
swójba: | Łušćinowcy (Fabaceae) |
podswójba: | Mjetelojte kwěty (Faboideae) |
ród: | Dźećel[1][2] (Trifolium) |
sekcija: | Lotoidea |
družina: | Běły dźećel[1] |
wědomostne mjeno | |
Trifolium repens | |
L. | |
Běły dźećel je přecozelena, trawnikojće rosćaca rostlina z nižoležacym, na sukach korjenjenym stołpikom. Docpěwa wysokosć wot 15 hač 45cm.
Stołpik je łažaty a rozhałuzkowany.
Łopješkowe stołpiki su dołhe, po zdaću na spódku stejace. Łopjena su 3ličbne. Łopješka su nahe, eliptiske abo nawopačnje owalne a drobnje zubate. Wone njesu běły blak na bazy.
Rostlina kćěje wot meje hač do oktobra (septembra). Kćenja su běłe abo zelene ze słabym mjedowym wonjenjom a steja w často dołhostołpikowych, kulojtych, nakónčnych hłójčkach, kotrež docpěwaja wulkosć wot 1,5 hač 2,5 cm. Keluchowa trubjałka je 10-nerwna. Króna docpěwa dołhosć mjezy 7 a 12 mm.
Płód je wot kelucha a wuschnjenu króny wobdaty.
Wón rosće na syčołukach, pastwach a parkowym trawniku. Rostlina preferuje wutkatu, lochku wapnojtu pódu.
Běły dźećel je w cyłej Europje, w sewjernej a zapadnej Aziji rozšěrjeny.
Běły dźećel je hódnotna picowanska rostlina. Rostlina bohaty nektar dodawa a je tohodla zajimawa jako pčolaca nanoškowa rostlina za pčołarstwo.
Amoria repens (L.) C. Presl
Podobna družina je šwedski dźećel[1] (Trifolium hybridum), kotrejež stołpik je runy. Ma 5nerwnu keluchowu trubjałku. Rostlina rosće na tučnych łukach a pućowych kromach.
Łopjena su na woponach a su narodny symbol Irskeje.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.