Селото се наоѓа во Скопското Поле, на 7 километри источно од Скопје и 43 километри северно од Велес, во југоисточниот дел на подрачјето на Општина Гази Баба и на десната страна од патот Скопје-Велес. Селото е рамничарско, на надморска височина од 227 метри.
За настанокот на селото и неговото име е забележана една легенда дека Хавзи-паша од Скопје на почетокот на XIX век тука доселил Грци од епирскиот град Јанина кои биле вешти во правењето шалитра[2]. По нив селото го добило името (веројатно од турскиот назив за нив). Потоа тие бргу исчезнале, голем дел изумреле, а некои се преселиле во Скопје.
Според опширните османлискидефтери за населението на Скопската Каза од 1832/33 година, селото е заведено под името Урумлер и било христијанско, каде имало 26 христијански домаќинства. На овој попис биле забележани 90 мажи христијани, со 10 новороденчиња. Се проценува дека селото во тој период имало 92 жители.[3]
Според германска карта издадена во 1941 година, а заснована на пописот на Кралството Југославија во 1931 година, селото имало 150 Македонци и 25 до 50 други жители.[7]
Јурумлери е мошне големо село, со значителна емиграција на населението. Така, тоа во 1961 година имало 1.057 жители, од кои 846 биле Македонци, 34 Албанци, 2 Турци, 19 Срби и 156 останати, а во 1994 година бројот се зголемил на 3.326 жители, од кои 2.865 биле Македонци, 28 Албанци, 308 Роми, 4 Власи, 69 Срби и 52 останати.
На пописот од 2002 година, селото имало 2.983 жители, од кои 2.523 Македонци, 25 Албанци, 331 Ром, 2 Власи, 58 Срби и 43 останати.[8]
Според последниот попис од 2021 година, во селото живееле 3.256 жители, од кои 2.522 Македонци, 54 Албанци, 342 Роми, 7 Власи, 62 Срби, 15 останати и 254 лица без податоци.[9]
На табелата е прикажан националниот состав на населението низ сите пописни години:[10]
Повеќе информации Година, Македонци ...
Година
Македонци
Албанци
Турци
Роми
Власи
Срби
Бошњаци
Ост.
б.п.
Вкупно
1948
—
—
—
—
—
—
—
—
—
542
1953
506
23
3
92
—
8
...
3
—
637
1961
846
34
2
...
...
19
...
156
—
1.057
1971
1.012
14
—
168
...
28
...
24
—
1.246
1981
1.728
12
—
237
—
50
...
34
—
2.061
1991
2.745
28
—
306
1
72
—
104
—
3.256
1994
2.865
28
—
308
4
69
—
52
—
3.326
2002
2.523
25
—
331
2
58
—
43
—
2.983
2021
2.522
54
—
342
7
62
—
15
254
3.256
Затвори
Родови
Јурумлери е мешано село.
Според истражувањата од 1953 година родови во селото се:
Македонски
Доселеници:Робевци (5 к.) најстар македонски род во селото. Доселени се во првата половина на XIX век од селото Булачани на Скопска Црна Гора, таму имале кумови наречени Јаневи; Савески (2 к.) доселени се во XIX век, но не знаат од каде точно; Дуњечковци (2 к.) доселени се во XIX век од Долно Лисиче. Една нивна гранка прешла во Јурумлери, а од таму во Кадино; Корабџиовци (2 к.) доселени се, но не знаат од каде точно; Кумановци (2 к.) доселени се од селото Идризово. А таму од селото Матејче кај Куманово. Имаат роднини во Идризово, Трубарево и Мралино; Јовевчиња (2 к.) доселени се од Горно Водно; Стојанови (1 к.) и Илијоски (4 к.) доселени се од селото Идризово во текот на Првата светска војна; Ѓечовци (4 к.) доселени се од Драчево, а таму од Драчевица. Во Драчево имаат роднини; Ицкови (4 к.) доселени се во 1922 година од селото Раштак. Таму припаѓале на родот Николови. По преданието овој род потекнувал од предок Албанец-католик од околината на Скадар во северна Албанија. Од таму предците се доселиле во селото Рашче, па потоа некој предок заминал во Раштак. Го знаат следното родословие: Стојан (жив на 40г. во 1953 година) Димитрија-Димо-Ристо-Ѓорче, кој прешол од Рашче во Раштак. Николови поради тоа што порано биле католици го имаат прекарот латини; Гурмешови (3 к.) доселени се во 1923 година од селото Кучевиште на Скопска Црна Гора. Таму имале роднини; Емширови (1 к.) доселени се во 1925 година од селото Кучевиште; Патлиџанои (3 к.) доселени се во 1925 година од селото Горно Соње. Таму имале роднини, подалечно потекло од Кумановско; Пунџови (3 к.) доселени се во 1925 година од селото Горно Соње; Спасови (3 к.) доселени се во 1937 година од селото Горно Соње. Таму биле староседелци; Водњани (2 к.) доселени се во 1930 година од Горно Водно, таму имале роднини; Калајџиови (3 к.) доселени се во 1942 година од селото Раштак. Они се деленици од Ицкови; Стојкови (1 к.) доселени се во 1942 година од селото Раштак; Младеновчиња (1 к.), Тутуној (1 к.), Бачови (2 к.) и Младенови (2 к.) доселени се во 1942 и 1944 година од Горно Соње; Пупунчеви (1 к.) доселени се во 1945 година од селото Раштак; Караманови (1 к.) и Ѓевкови (1 к.) доселени се во 1947 година од селото Раштак; Јосифои (1 к.) доселени се во 1945 година од селото Горно Соње. Таму имале роднини, подалечно потекло од Дебарско; Николеи (1 к.) и они се од Горно Соње; Пометкои (1 к.) доселени се од Сопиште. Таму биле староседелци; Петкоски (1 к.) доселени се од селото Орах кај Куманово.
Ромски
Доселеници:Селимовци (2 к.), Дурчевци (4 к.), Бафтијарови (2 к.), Џемаилови (2 к.), Идризови (3 к.), Беќирови (1 к.), Дестанови (1 к.) и Шаин Алија (1 к.) овде живеат уште од турско време.
Албански
Доселеници:Муслиови (1 к.) и Реџепови (1 к.) доселени се во различен период од Косово. Нивното потекло е ромско, Маљоци; Демирови (1 к.) доселени се во 1933 година од Скопје. А таму се доселени во 1920 година од селото Мало Пољцу кај Штимле во Косово; Цуц Нуа (2 к.) они се Албанци католици. Доселени се од селото Градешница кај Призрен. Брачни врски одржувале со католиците во околината на Гнилане во Косово.
Срби
Доселеници:Бранковиќи (1 к.) доселени се во 1935 година од селото Попчица во сврљишки округ.[11]
„Оваа категорија опфаќа лица коишто учествуваат во вкупното резидентно население, но поради нивно одбивање да бидат попишани, неможност да бидат најдени на својата адреса на живеење и непотполност во работата на попишувачите не биле официјално попишани, туку за нив податоците биле преземени од административни извори и затоа не учествуваат во изјаснувањето за етничка припадност, вероисповед и мајчин јазик (Прочитајте повеќе...).“
Население на Република Македонија според изјаснувањето за етничката припадност, по населени места, според пописите на население 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 1994 и 2002 година (согласно територијалната организација од 1996 година). База на податоци МАКСтатАрхивирано на 10декември 2021г.. Државен завод за статистика.